Opožděný vývoj řeči

  • "Nemluví a nemluví."
  • "Mluví výrazně méně než ostatní děti ve stejném věku.

Jaké jsou příčiny

  • Genetická dispozice. V některých rodinách lze vysledovat podobné znaky vývoje řeči u některých jejích členů - začínají mluvit později než jejich vrstevníci. Častěji se tento problém vyskytuje u chlapců.

  • Nepodnětné prostředí.

  • Následek jiného problému - sluchové postižení, mentální postižení, neurologické potíže atd...

  • Může se jednat o opožděný vývoj řeči, který signalizuje následný řečový problém - například vývojovou dysfázii.

Co dělat?

Pokud se dítě výrazně opožďuje v řečovém rozvoji oproti svým vrstevníkům, je dobré vyhledat logopeda. Hranicí se uvádí třetí rok dítěte. Doporučuji ovšem zajít ke konzultaci raději dříve. Může být odhalen jiný závažný důvod, proč se řeč vašeho dítěte opožďuje.

Jak komunikovat s dítětem tak, abychom podpořili jeho chuť mluvit, hrát si se zvuky a s řečí?

  • Netlačme na dítě. Vytvářejme vstřícné a pozitivní prostředí.

  • Veďme dítě k poslouchání. Zaměřujte se na zvuky, které slyšíte a komentujte je. Je dobré ukázat si, co zvuk způsobilo a odkud zvuk přišel - např. letadlo na obloze, štěkající pes, zvonící telefon.

  • Veďme dítě k naslouchání. Co nejdříve "čtěme" s dítětem básničky, krátké příběhy a pohádky. Postačí, když budeme komentovat obrázky v knize.

  • Neopravujme řečový projev dítěte. Nechtějme po něm, aby po nás opakovalo.

  • Poskytujme dostatek mluvního vzoru. Přirozeně komentujme dění okolo nás. Pozor však! Dítě nesmíme umluvit! Musíme dát dítěti přirozený prostor a čas k vlastnímu projevu.

  • Často se smějme, vymýšlejme legrácky a hříčky, při nichž se dítě spontánně hlasově projevuje - výská, křičí, směje se.

  • Odpovězme si na otázku: Co má naše dítě nejraději? Jaké aktivity se mu nejvíc líbí? Podle toho potom vybírejme společné hry a přirozeně komunikujme.

  • Berme dítě jako partnera. Dávejme mu na výběr. Chceš jogurt nebo rohlík? Chceš džus nebo vodu? Nechme dítě zareagovat - ukázáním, zvukem, jednoduchým vyslovením.

  • Dejme pozor na to, jak klademe dítěti otázky. Neptejme se tak, aby dítě mohlo odpovědět jenom ano nebo ne. Např. Chceš jít ven? Dítě nemá motivaci se více projevit - jednoduše zakývá hlavou ano, nebo ne. Ptejme se raději: Půjdeme ven, nebo budeme doma? Chceš jogurt, nebo rohlík s máslem? Chceš džus, nebo čaj?

  • Využívejme přirozená gesta. 

  • Můžeme si pomáhat dětskými znaky.  Znak se může stát mostem k mluvené řeči. Zde se můžete inspirovat: https://www.babysigns.cz/

  • Povídejme si společně u obrázkových knih, fotografií.

  • Zpívejme, tleskejme, tancujme. Je dobré se pohybovat v rytmu, zapojovat obě ruce a nohy.

  • Veďme dítě k rozmanitému pohybu doma i v přírodě. Vytvářejme různé opičí dráhy, užívejme si houpání, točení, plazení, přelézání.

Co nabízím dětem s opožděným vývojem řeči?

  • využití speciálních metod a postupů pro stimulaci motorického, sluchového a řečového vývoje

  • sluchová terapie JIAS

  • podpora a metodické vedení rodiny

  • systematická podpora komunikační schopnosti

  • hravý přístup, který vyhovuje i malým dětem

  • zapůjčení hraček, her, didaktických pomůcek

  • využití alternativních způsobů komunikace (baby znakování, obrázky, fotografie), pokud je to zapotřebí

Mgr. Naděžda Grznárová | Řeč a komunikace Jihlava a Brtnice
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma!