Zadrhávání v řeči - koktavost

Dítě chce něco říct a zadrhává se. Opakuje do nekonečna počáteční slabiku prvního slova, nebo celé slovo. Jakoby některé hlásky z úst doslova tlačí. Vzdává se a raději nekomunikuje, nebo se některým slovům záměrně vyhýbá...koktá.

Koktavost je jedno z nejtěžších narušení schopnosti komunikace. Všeobecně se u nás pro koktavost nejčastěji používá termín "zadrhávání". Znamená to, že plynulost řeči je neúmyslně přerušována opakováním jednotlivých slabik či částí slov nebo jejich nechtěným prodlužováním. V některých případech dokonce koktavý člověk není schopen vydat žádný zvuk. Lidé trpící touto poruchou bývají označováni jako balbutici.

Proč a jak koktavost vzniká?

Byli nebo jste jako rodiče konfrontováni s tím, že vaše dítě koktá kvůli tomu, že jste jej vystrašili, nebo tím, že jste domů vpustili čerta a Mikuláše? Kvůli těžké stresové situaci např. úmrtí v rodině, nebo rozvodu? Buďte klidni! Koktavost vašeho dítěte se možná projevila po nějaké výše zmiňované, či úplně jiné, příhodě. Ale více než pravděpodobné je, že by se v životě vašeho dítěte objevila tak jako tak, možná jen o pár týdnů, či měsíců později. Řekněme, že daná příhoda se stala spouštěčem zadrhávání, ke kterému už ovšem vaše dítě má dispozici.

Problém vzniku koktavosti patří stále k nerozluštěným záhadám. Probíhá řada výzkumů na poli medicíny, psychologie, logopedie, lingvistiky, díky nimž vznikají stále nové a nové teorie o koktavosti. Žádná z nich však nepodchytila a nepochopila podstatu tak, aby nám byla účinným pomocníkem při terapii. Velkou roli zde hraje dědičnost. Neplynulost v řeči lze u některých rodů vysledovat až několik generací zpět.

Je zajímavé, že v určitém období vývoje - bývá to mezi třetím a čtvrtým rokem - se objevuje vyšší procento dětí, které zadrhávají. Odborně se toto období nazývá "fyziologická koktavost" nebo "vývojová koktavost". Tato neplynulost řeči je pouze přechodná, zpravidla do třech měsíců sama vymizí. Příčinou je překotný vývoj řeči a zrání celé osobnosti. Pokud zadrhávání trvá déle než tři měsíce, nebo se u vás v rodině koktavost již objevila u jiných členů, vyhledejte pomoc logopeda.

Koktala a koktá celá řada známých a vlivných osobností. Z mnoha jmenujme Aristotela, Isaaca Newtona, Winstona Churchilla a Lewise Carrolla, za ženy alespoň Marylin Monroe.

Statistiky nám prozrazují, že koktaví mají nadprůměrný intelekt a že muži koktají až čtyřikrát častěji než ženy.

Jaké jsou projevy koktavosti?

Mohou se objevovat v různých kombinacích a v různé intenzitě.

  • opakování prvních hlásek, slabik nebo částí slov

  • křečovité napětí ve tváři, na krku i hrudi

  • různé pohyby rukou, nohou i celého těla

  • nekontrolovatelný pohyb rtů a jazyka

  • vkládání pomocných slov na začátky slov (ehm, e)

  • prodlužování hlásek nebo napínání hlasu

  • viditelný zápas s řečí, vyhýbání se určitým slovům či hláskám

  • potíže s pravidelným dýcháním při mluvení

  • změny ve výšce hlasu

  • zrychlené tempo řeči

  • psychické napětí během řeči

Léčba koktavosti, aneb jak logoped může pomoci?

Dítě, které koktá, není nemocné, proto nehovoříme o léčbě koktavosti. Spíše užíváme termín úprava koktavosti. Prozatím zastáváme názor, že koktavost není plně vyléčitelná, nelze jednoduše odstranit. Logoped zná však celou škálu možností jak projevy koktavosti upravit a může pomoci dítěti učinit jeho řeč plynulejší a uvolněnější. Velmi důležitá je spolupráce s rodiči a jejich vedení v přístupu k problematice a k domácím cvičení.

Součástí logopedické terapie zpravidla jsou:

  • rozbor vlastní řeči

  • dechová cvičení

  • vědomá úprava tempa řeči

  • nácvik měkkého hlasového začátku

  • nácvik vázané, klouzavé řeči

  • nácvik chování v konkrétních situacích a jejich simulace

Jak jednat s dítětem, které zadrhává?

  • Spojujte řeč s příjemnými činnostmi. Mluvte s dítětem radostným způsobem.

  • Povzbuzujte své dítěte, trpělivě očekávejte, až samo začne mluvit.

  • Předčítejte mu klidně, s trochu pomalejšími začátky, než je obvyklé, ale udržujte přirozený rytmus.

  • Během povídání se snažte odstranit rušivé elementy - televize, zvonící telefon. Nepřerušujte dítě v projevu

  • Nežádejte své dítě, aby přestalo mluvit, když koktá, a opakovalo, co chtělo říci.

  • Snažte se chovat ke svému dítěti stejně, ať právě koktá, nebo mluví plynule.

  • Projevuje-li dítě viditelný neklid ve chvílích řečových potíží, reagujme prostou větou jako "Je to pro tebe těžké, viď?". Můžete tak snížit a umenšit jeho napětí a vzrušení. Pozná také, že vás takovým způsobem řeči neobtěžuje, že vám to není nepříjemné.

  • Nedokončujte za své dítě věty ani myšlenky.

  • Nenuťte dítě do řeči, když prožívá řečově obtížnější dny.

  • Mluví-li dítě s obtížemi, můžete - až skončí - zopakovat, co řeklo. Pomůže vám to dobře pochopit, co vám chtělo sdělit. Navíc tak dáváte dítěti najevo, že je pozorně posloucháte.

  • Když si to dítě přeje, mluvte s ním otevřeně o jeho koktavosti, ale nepřikládejte tomu větší důležitost a závažnost.

  • Je nemožné vyhnout se traumatům, jako jsou nemoci, citové konflikty, spory se sourozenci. Buďte si vědomi, že tyto okolnosti mohou být u vašeho dítěte doprovázeny zvýšenými řečovými potížemi.

  • Rodiče mají zasáhnout, když se sourozenci nebo příbuzní pro koktavost dítěti posmívají. Vezměte sourozence stranou a promluvte s nimi.

  • Prochází - li dítě obdobím těžké koktavosti, zkuste mu nabídnout příležitost snazšího řečového projevu. Povzbuzujte ho ke zpěvu, sborové recitaci, mluvte šeptem...

  • Rodiče by měli být řečovým vzorem, mají mluvit klidně a s redukovanými začátky. Takový postup bude mnohem účinnější než jednoduchý pokyn, aby dítě mluvilo pomalu. To znamená, sami zpomalte, pokud vidíte, že vaše dítě příliš chvátá.

  • Koktavost je důsledkem více faktorů, nad nimiž dítě i dospělí mají malou nebo žádnou kontrolu. Nikdo tedy nemá být pro tuto vadu řeči kárán.

  • Lidé, kteří koktají, se ničím neliší od ostatních, s výjimkou svých řečových potíží. Vaše dítě nemá být považováno za někoho, kdo má mít sníženou inteligenci, ani jinak traumatizováno proto, že koktá. Na koktavosti není nic zlého ani špatného.

  • Snažte se s problematikou koktavosti seznámit nejbližší okolí, ve kterém se vaše dítě vyskytuje.

Jak pracujeme s koktavostí ?

Vždy jsou mým největším partnerem v terapii rodiče. Jsou s dítětem dennodenně, ve chvílích kdy je dítěti z různých důvodů těžko i ve chvílích, kdy je bezstarostné a veselé. Velká část terapie spočívá v edukaci rodičů. Rodiče jsou u terapie vždy přítomni.

Při terapii využívám práci s tempem a dechem, s měkkými hlasovými začátky, s vázanou a plynulou řečí. Využívám řadu pomůcek a pracuji vždy hravým způsobem. S dětmi vedeme pracovní deník, který slouží pro práci doma. Samozřejmě ale provádíme nácvik plynulé řeči i v konkrétních situacích.

Zapůjčuji literaturu k tématu.

Odkazy, které by vás mohly zajímat:

https://balbuticka.komunita.cz 

https://www.balbutik.cz 

https://www.volny.cz/balbus 

https://www.oslogo.cz/kb 

https://bezkoktani.cz/ 

K tématu koktavosti jsem napsala článek pro časopis Průvodce společným vzděláváním s názvem Koktavost a breptavost u dětí: Tipy pro práci i citlivou komunikaci. Celý článek si můžete přečíst kliknutím níže.  

Vytvořte si webové stránky zdarma!