Narušené fonematické vnímání

Fonematický - to je slovo odvozené od slova foném - což znamená hláska. Doslovně přeloženo, bychom tedy mohli napsat "hláskový sluch". Pro přiblížení bychom tuto schopnost mohli přirovnat k hudebnímu sluchu. Neznamená to tedy, že by klienti s nezralým, nebo narušeným fonematickým sluchem měli špatný sluch obecně. Mají pouze horší schopnost odlišovat od sebe podobně znějící hlásky, mají problém rozpoznat jednotlivé hlásky či slabiky ve slově. Řekněme, že mají potíže ve sluchovém zpracování toho, co slyší. Netřeba kvůli tomu smutnit, protože i tato schopnost se dá cíleně do jisté míry vytrénovat a nacvičit, stejně jako výše jmenovaný sluch hudební. Pokud selhávají klasické terapeutické techniky, je možné nabídnout klientovi specializovanou stimulaci sluchového vnímání JIAS - Johansenovu individualizovanou terapii sluchového vnímání.

S dokonalou fonematickou diferenciací se dítě nerodí. Ta postupně zraje a dozrává kolem pátého roku věku života dítěte. Pokud je fonematické vnímání nezralé nebo narušené, má dítě v předškolním věku potíže v řeči a to zpravidla ve výslovnosti. Později, v mladším školním věku, se pere s nácvikem čtení a psaní.

Schopnost sluchového zpracování zásadně ovlivňuje řeč!

Dítě s narušením sluchovým zpracováním často chybně vyslovuje některé hlásky. Typickým znakem je, že výslovnost určitých hlásek bývá nekonstantní. Co to znamená? Dítě danou hlásku umí vyslovit, ale někdy ji vyslovuje správně, jindy ji nevyslovuje vůbec, nebo ji nahrazuje hláskou podobně znějící. Rodiče mají toto dítě často za lenošné. Potíž je ale v tom, že dítě si není jisté jakou hlásku do slova dát, protože "to neslyší" a jednoduše to zkusí. Někdy je úspěšné, jindy nikoliv.

Jak to může znít? Např: místo hodiny vysloví hodyni, místo tak vysloví kat, místo pampeliška vysloví pampelička.

Většinou se objevují problémy ve výslovnosti sykavek, znělých a neznělých hlásek, měkkých a tvrdých slabik, hlásek podobně znějících.

Čeho dalšího si můžeme všimnout?

• Nerozliší slova zvukově podobná. Např: pes/pec, koza/kosa, díky/dýky. Můžeme se tak setkat s řadou přeslechů, které můžeme u dítěte hodnotit jako nepozornost nebo neposlušnost.
• Nejistota nebo neschopnost vytleskat slovo (rytmizaci) a určit počet slabik.
• Potíže s určením první a poslední hlásky ve slově. Dále pak ve školním věku pokračují problémy s analýzou a syntézou slova - skládání slov z hlásek a rozkládání slova na hlásky.
• Ve škole vnímáme chybovost v diktátech. Dítě sluchově vnímá něco jiného, než pedagog dětem diktuje, tím pádem i něco jiného píše.
• Potíže ve vnímání délky samohlásek a následná chybovost při psaní. Dítě si nedokáže sluchem uvědomit, kam patří čárka.

Co dělat v případě narušeného fonematického vnímání?

Fonematický sluch se dá velmi pěkně systematicky cvičit a trénovat. Netřeba zoufat. Sluchové vnímání můžeme podpořit u dítěte řadou rozličných her a úkolů a ovlivnit tak i jeho výslovnost a úspěšnost při nácviku psaní a čtení. Dále můžeme nabídnout JIAS - Johansenovu individualizovanou terapii sluchového vnímání.

Jak Vám můžeme pomoci v naší poradně?

• Provádíme nácvik fonematického sluchu v souvislosti s výslovností a následně i se čtením a psaním.
• Pracujeme hravě.
• Postupujeme od jednoduššího ke složitějšímu.
• Zadáváme úkoly pro domácí práci a hraní.
• Pracujeme s JIAS terapií. Naměříme klientovi podrobný audiogram a na jeho základě vypracujeme terapeutický plán.

Fonematický sluch - cvičení

Cvičení sluchové pozornosti

Cvičení jsou zaměřena na stimulaci sluchového vnímání, vydělení významného zvuku (podnětu) z prostředí a v další fázi z řečového proudu:

• Slyšíš hlas, zvuk. Využijeme hru Tichá pošta.
• Něco udělej, když uslyšíš domluvené slovo. Např. Dřepni si, přestaň se hýbat.

Sluchová diferenciace

• Co slyšíš? Rozlišujeme konkrétní zvuky. Napřed dítěti ukážeme předmět a předvedeme, jaký zvuk vydává (šustí papír, cinká lžička o sklenici...) Dítě se otočí zády, rodič vydává zvuky a dítě se snaží uhodnout, co slyší. Pak si můžeme otočit role. Rodič rozpoznává zvuky, které dítě vydává.
• Hra s krabičkami. Do stejných krabiček vložíme různý obsah - kamínky, hrách, korálky, písek. Dítěti předem ukážeme obsah a seznámíme ho se zvukem, který krabičky vydávají. Krabičky promícháme a dítě podle zvuku určí obsah krabiček. Můžeme také naplnit vždy dvě lahvičky stejným obsahem a vytvořit tak sluchové pexeso.
• Kde je budík? Za naprostého ticha hledá dítě schovaný budík.

Slabiky

Nejdříve si zopakujeme a procvičíme schopnost rytmicky členit slova na slabiky. Tato dovednost většinou dětem nečiní větší problémy a můžeme je nenásilně a přirozeně trénovat už s menšími dětmi postupně od tří let.

• Zkoušíme vytleskávat různá slova na slabiky.
• Vytleskáváme slova na slabiky a počítáme počet slabik ve slově - zároveň si tak procvičujeme počítání do pěti.
• Dáváme slova do skupin podle toho, kolik obsahují slabik.
• Zobrazujeme počet slabik vedle slov (obrázků) tečkami.
• Říkáme slovo po slabikách a dítě se snaží rozpoznat, o jaké slovo jde. Motivujeme hrou na tajnou řeč.
• Dítě samo zkouší mluvit "tajnou řečí" a vyslovuje slova po slabikách.
• Vytleskáváme jednoduchá říkadla, básničky, písničky.
• Na jakou slabiku slovo začíná?
• Vymýšlíme slova na danou slabiku.
• Řadíme slova do skupin podle toho, na jakou slabiku začínají.

Hlásky

Schopnost rozlišovat jednotlivé hlásky a hlásky ve slovech je nutná součást výbavy malého předškoláka do školy. Pokud dítě nemá na dobré úrovni tuto schopnost, bude pravděpodobně chybovat v psaní a ve čtení.

Úkoly, které zde jsou popsány, jsou zde seřazeny podle obtížnosti od těch nejjednodušších ke složitějším.

• Dítě učíme reagovat na jednu vyslovenou hlásku. Klient si položí hlavu na stůl a zvedne hlavu, pokud uslyší předem určenou hlásku. Motivujeme děti hrou na Šípkovou Růženku, na Spícího broučka, na Detektiva, který musí odhalit vyslovenou hlásku.
• Učíme se poznávat první hlásku ve slově. Hlásku nejprve hodně zvýrazňujeme a dítě se ji snaží určit. Musíme se dítě snažit názorně navést na to, co po něm chceme. Vedeme jej k tomu, aby se na nás dívalo, když slovo vyslovujeme. Začínáme se slovy začínající na sykavky a samohlásky, protože jdou pěkně zvýraznit.
  př. SSSSSS ova, ČČČČ okoláda, AAAA uto
• Řadíme slova do skupin podle první hlásky ve slově.
• Hledáme slova na určitou hlásku.
• Učíme se rozeznávat hlásku na konci slova.
• Pokud dítě výše uvedené úkoly dobře zvládá, můžeme s ním hrát slovní fotbal.
• Říkáme slovo po hláskách a dítě se snaží rozpoznat, o jaké slovo jde. Motivujeme hrou na Detektivy, či na Tajnou řeč.
  př. L - E - S, S - T - R - O - M
• Spojování hlásek do slabik a naopak.
• Rozlišení měkké a tvrdé slabiky - di/dy, ni/ny, ti/ty. Pomáháme dětem hmatově. Tvrdé slabiky si můžeme připodobnit kamínkem. Měkké slabiky houbičkou nebo vatou. Rodič vyslovuje střídavě tvrdé a měkké slabiky, dítě ukazuje na houbičku nebo kamínek, podle toho, co slyší.

Zní to stejně?

• Vymýšlíme dvojice slabik a dítě poznává, zda znějí nebo neznějí stejně. Např: ba/da, me/ne, di/dy...
• Vymýšlíme nesmyslná slova a dítě poznává, zda znějí nebo neznějí stejně. Např: talo/taro, polik/bolik..