Několik nápadů a rad když se dětem (nebo jejich rodičům) nechce cvičit

Protože úspěchy s rozvojem řeči a komunikace spočívají hlavně v trpělivé práci doma, máte zde několik tipů, které Vám pomohou doma nastavit určitý řád a způsoby práce a hraní.

Jak tedy společně pracovat, hrát si, učit se a trénovat?

  1. Domluvme se s dítětem, kdy budeme pracovat. Nepřistupujme striktně teď a hned. Ani nám by se nelíbilo, kdybychom měli něco dělat na povel, tady a teď.
    Jak na to? Zeptejme se ho: "Budeme povídat hned po svačince, nebo až po pohádce?" Pokud si dítě vybere jednu z možností, ještě mu to během činnosti připomeneme. "Po svačince nás čeká povídání, tak jak jsme se dohodli." Pokud dítě rozhodně nic dělat nechce a nechce si vybrat z nabízených alternativ, musíme stanovit čas sami. "Až se dodíváš na pohádku, půjdeme spolu udělat domluvené úkoly. Z dohodnutých pravidel už neustupujme, dítě by mohlo chtít odsouvat cvičení až do večera, kdy by se možná chuť dělat dané úkoly rozplynula a ztratila v množství jiných povinností.
  2. Cvičení by mělo být krátké - v řádu několika minut (5-15min) a intenzivní. U některých živějších dětí postačí i minuta, dvě.
  3. Pokud se dítěti nechce spolupracovat, stanovte jasný konec nácviku. Ideální pomocník je kuchyňská minutka. Nastavte si jasné pravidlo - aktivně pracujeme, jakmile zazvoní minutka, končíme. Společně nastavíme čas, čímž jasně stanovíme konec "nepříjemného povídacího trápení". Dítě pak snadněji přijme pět či deset minut intenzivní spolupráce. Zpočátku je dobré nastavovat skutečně krátký časový úsek v řádu několika málo minut, aby si dítě vyzkoušelo, že to funguje a že ho minutka brzy vysvobodí od nechtěného cvičení. Postupně můžete čas navyšovat.
  4. Ze cvičení si udělejme hru. Máme k dispozici řadu materiálů, obrázků, her a pomůcek, které můžeme při cvičeních použít tak, aby bylo trénování zábavné a motivující. Sama řadu her a didaktických materiálů dětem půjčuji pro práci a hraní doma.
  5. Dělejte legraci, užívejte si společné chvíle.
  6. Doporučuji střídat dny tréninku a volna. Například cvičit každý den v týdnu několik minut a sobotu a neděli si dát volnou. Nebo středa a neděle volno atd. Každý z vás si můžete vytvořit jiný harmonogram střídání trénování a volna. Je to čistě na vašich organizačních možnostech a schopnostech. Kolotoč všedních dnů je často velmi náročný a je těžké sladit pracovní povinnosti rodičů s aktivitami dětí. Vy i děti máte nárok na odpočinek, dopřejte ho tedy sobě i dětem.
  7. Sami přistupujte ke cvičení s optimismem. Pokud budete znechucení z toho, co vás čeká, dítě rychle přejme váš přístup.
  8. Zkuste řečové a komunikační úkoly zapojit do hry. Například: dítě si rádo hraje s legem. Buďte tvořiví a popřemýšlejte, jak některé zvuky, slova, pohyby mluvidel zakomponovat do stavění s legem.
  9. Střídejte si s dítětem role. Chvíli cvičte vy - dítě vás může kontrolovat. To děti dělají velmi rády. A pak cvičí dítě a vy zase opravujete, hlídáte jej.
  10. Využívejte ke cvičení chvíle, kdy dítě momentálně nemá žádnou aktivitu - např. čekáte u lékaře, jedete déle autem. Dítě snadněji přijme cvičení jako zábavu ve chvílích, kdy se nedá nic zajímavého podnikat.
  11. V každodenním životě udržujte určitý řád. Dítě by mělo vědět, co ho přibližně kdy čeká. Povídací cvičení se vám pak zařadí do běhu všedních dní lépe a dítě je snadněji přijme.
Vytvořte si webové stránky zdarma!